Historie medového keře

Úzký pás území při pobřeží severozápadně a jihovýchodně od Kapského města, ohraničený pohořím Kouga, je po stovky let přirozeným stanovištěm keře nesoucího jméno cyclopia intermedia, který je dnes nicméně známější spíše pod označením honeybush případně medový keř.

Z botanického hlediska jde o méně známého příbuzného slavného roiboosu, se kterým má kromě svého původu společné také to, že i z jeho lístků zdejší původní obyvatelé odpradávna připravují povzbuzující nápoj nasládlé chuti. Honeybush se v okolí Kapského města popíjel už před několika stovkami let, a právě odtud se také postupně šířil jeho věhlas do mnoha evropských zemí, ale třeba také do samotného čajem proslulého Japonska.

Stovky a stovky let předtím, než u jihoafrických břehů přistály koráby vezoucí na svých palubách první rodiny holandských osadníků, se v podhůří Kougy usazují přísluníci kmene khoiů. Stejně jako všechny ostatní tradiční africké kultury si s sebou místo majetku přináší především důkladnou znalost světa přírody. Znalosti rostlin zděděné od dávno mrtvých předků mezi sebou mimo jiné zahrnují také prospěšnost nálevu připravovaného ze zhruba metr a půl vysokého zeleného keře s výrazně žlutými květy.

Sladká vůně připomínající med, jež obestírá celý keř jasně naznačuje, že i samotný nálev z jeho lístků bude velice chutná a osvěžující. S honeybushem tak jak jej známe dnes se tedy poprvé setkáváme právě coby s nápojem, který je spolu s roiboosem jedním z největších klenotů lidové medicíny v okolí Kapského města.

Podobně jako tomu bylo právě s roiboosem se i do dějin honeybushe nesmazatelným písmem zapsal především slavný švédský botanik Carl Thunberg. Právě on byl totiž tím, kdo během svých studijních putování po okolí Kapského města jako vůbec první začal seriózněji zkoumat onen medový keř, o kterém následně roku 1772 publikuje výzkumnou zprávu. Vůbec první dochované písemné zmínky o honeybushi se nicméně datují ještě o víc než půl století dříve, do roku 1705. A to i přesto, že ve skutečnosti Křováci vynikající chuť i blahodárné účinky nápoje připraveného z tohoto keře znali daleko daleko dříve.

Honeybush samozřejmě poté, co se s jeho účinky seznamuje širší veřejnost už dále nezůstává jen tradičním nápojem domorodých kmenů, ale brzy se rychle zabydluje také v domácnostech evropských osadníků usedlých v Kapském městě a jeho okolí. Zápisy týkající se jeho lékařského využití v této oblasti tak můžeme najít už z třicátých let devatenáctého století.

Skutečnost, že je honeybush - stejně jako roiboos - nápojem neobsahujícím prakticky žádný kofein se však stává všeobecně známou až relativně nedávno, a to přesněji v roce 1881, kdy se objevují další důležité práce věnované efektům popíjení honeybushe na lidský organismus.

Co se týče produkce honeybushe, první větší objemy se dostávají do oběhu teprve ve třicátých letech dvacátého století, kdy byl honeybush stejně jako dnes ručně sbírán v hornatých oblastech kolem Kapského města. Tehdy už jeho pití v Jižní Africe naprosto nebylo ničím neobvyklým, a proto možná překvapí, že první porcovaný honeybush v nálevových sáčcích se na trhu objevuje teprve po roce 1960, a to pod hlavičkou klasické značky Caspa Tea.