Vliv na kůži

Věděli jste, že pravidelné popíjení honeybushe může pomoci vaší pokožce lépe vzdorovat ultrafialovému záření, které na ní dopadá ve slunečních paprscích? Nebo že podobným způsobem tento nápoj dokáže zpomalit buněčné změny pokožky způsobené jejím stárnutím? Ve světle posledních výzkumů se čím dál zřetelněji ukazuje, že blahodárné efekty tohoto tradičního bylinného nápoje na naše zdraví mohou být ještě daleko rozsáhlejší, než se původně myslelo. Akné, záněty, ekzémy. Všechny tyto nepříjemné kosmetické problémy se zdají být řešitelné právě prostřednictvím tohoto honeybushe. Keře, který je opravdovým klenotem jihoafrických hor.

Po laboratorních důkazech o prospěšnosti podávání nálevu z honeybushe během nachlazení či zánětů horních cest dýchacích přichází další zprávy z podobného soudku, které se tentokrát týkají kožních problémů. Studie nedávno publikovaná vědci z univerzity ve švýcarském Vevey totiž ukazuje, že právě pití nálevu z lístky keře cyclopia může být efektivním způsobem, jak postupovat při prevenci a léčbě onemocnění kůže. Týká se to přitom onemocnění, která mohou být způsobena nejenom záněty nebo rakovinným bujením, ale také třeba samotným stárnutím či nepříznivými vlivy okolního prostředí.

Výsledkem pak může být nejenom ústup akutních obtíží, ale také dlouhodobější pozitivní efekty, jako je třeba zvýšení odolnosti naší kůže vůči nebezpečnému ultrafialovému záření či dokonce částečné omezení tvorby vrásek, a spolu s tím také obecně citlivosti vůči možným zánětům kůže.

V pozadí všech těchto procesů je přitom několik různých druhů látek, jako jsou například anilinu a aminu, o nichž se bezpečně ví, že snižují míru oxidačního stresu buněk na povrchu pokožky.

Kromě honeybushe samozřejmě současná věda i medicína zná celou řadu látek, které by v podobných situacích dokázaly člověku pomoci. Velkou výhodou honeybushe nicméně je, že na rozdíl od mnoha z nich jde o takový doplněk stravy, který je možné bez rizika pít či konzumovat po skutečně dlouhá časová období, což se o jiných přípravcích rozhodně říci nedá.

Není přitom až tak úplně důležité, v jaké formě se nakonec rozhodneme do našeho těla látky obsažené v honeybushi dostat. Je v podstatě jenom otázkou našeho vkusu a rozhodnutí, jestli se budeme držet klasické cesty louhování lístků ve vroucí vodě, anebo například náš honeybush přidáme do některého z pokrmů, typicky třeba sušenek nebo koláčů a buchet.

Pokud nám však jde o to, abychom z daného množství honeybushe takříkajíc vytáhli maximum, je na místě popřemýšlet o smíchání na jemno podrcených lístků s mlékem, či jiným tekutým médiem obsahujícím bílkoviny a tuky. Pokud totiž honeybush povaříme právě v mléku, dosáhneme tak toho, že v něm kromě látek rozpustných ve vodě zůstanou rovněž látky, které se jinak váží právě pouze na bílkoviny či tuky. A celkový zdravotní efekt našeho výtažku tak díky tomu samozřejmě bude o poznání výraznější.

Dodejme ještě, že množství honeybushe, které k dosažení tohoto efektu budeme potřebovat, v žádném případě není nějak astronomické ani drastické z hlediska toho, co pak během jeho pití budeme muset „vydžet“. Účinné koncentrace se totiž pohybují už v rozmezí od 1 do 10 gramů na litr, což odpovídá klasické síle nápoje tak, jak se s ním setkáváme ve většině klasických receptů.